Hospodářská politika · Veřejné rozpočty
Proč místní samosprávy bojují s investičními rozpočty v roce 2025
Zdražování stavebních prací a nižší dotace z EU mění plány obcí i krajů.
Kde se ztrácejí peníze na veřejné stavby
Česká republika vstoupila do roku 2025 s kombinací, která komplikuje plánování obecních a krajských rozpočtů: stavební inflace zůstává výrazně nad celkovou mírou inflace, přičemž ceny stavebních prací meziročně vzrostly o 7–9 % v závislosti na typu zakázky. Zároveň nové programové období EU 2021–2027 stále čelí zpožděním v čerpání dotací — řada obcí, která počítala s kofinancováním z fondů IROP nebo Operačního programu Životní prostředí, teprve čeká na schválení projektů. Výsledkem je paradox: peníze technicky existují v rozpočtech i v dotačních titulech, ale fyzicky se nerealizují žádné stavby. Starosta jedné obce na Trutnovsku to popsal výstižně: „Máme projekt na rekonstrukci silnice, máme příslib dotace, ale cena zakázky od roku 2022 narostla o třetinu. Buď dofinancujeme z vlastních zdrojů, nebo projekt odkládáme.“ Tento scénář se opakuje v desítkách obcí napříč krajem. Analytici Svazu měst a obcí ČR odhadují, že odložené investiční projekty v Královéhradeckém kraji přesahují hodnotu 2,3 miliardy korun. Dlouhodobý dopad na infrastrukturu, kvalitu silnic a veřejné budovy se projeví nejdříve za tři až pět let. Řešením podle odborníků není čekat na nižší ceny, ale reformovat způsob, jakým stát administruje dotační procesy — zrychlení schvalování projektů by samo o sobě uvolnilo stovky milionů korun.